Součástí kurzu jsou samozřejmě i ponory na volné vodě, takže jednou prostě přijít musely. V tuto chvíli si tak říkám, škoda, že Čechy nemají moře. To by prostě byla paráda. Hold si musíme vystačit s menší alternativou (minimálně 1000000x menší) - lom.
První co, tak každého asi napadne je myšlenka "to bude pecka, krásná česká zelená kvetoucí voda...". Taky mě to prolétlo hlavou a představa, že bych si neviděl ani na počítač mě tedy opravdu netěšila. Amersáci mají svůj lom, ale tam ta viditelnost není v tuto dobu úplně ideální, tak Petr přišel se spásnou myšlenkou - pojedeme do Horní Cerekve (čert ví, jak se to skloňuje, prostě město se jmenuje Horní Cerekev a kousek za městem je potápěčský lom).
Do Prahy, do Cerekve, do lomu ... do p****e mrzne mi pusa
Výlet začal velmi velmi časně z rána. V osum musíme být v Amersu, rychle naložit vybavení a pak hurá směr východ (po D1). Bohužel auto (Mirkovo) není vybaveno luxusem zvaným "dálniční známka", takže jízda se asi tak o 50 minut protáhne oproti standardu PL-PHA po D5.
Přesně na osmou jsme na základně. Pár minut na to přijíždí Petr, chvíli po něm David a pak ještě Aleš. David je náš druhý buddy a Aleš ze zdravotních důvodů dělá vyjímečně jen "Alberta" (pro ty kdo neví, každý řidič autobusu se jmenuje Karel a každý šofér osobního auta je Albert).
V půl desáté vyrážíme, Petr vyzvedává ještě Martinu a děti, dozvídám se, že je to přímo luxusní čas co se týká poměru "zabalit/vyrazit/nezapomenout nic".
Kolem jedenácté jsme na místě. Docela velký lom, až mě to překvapuje. Viditelnost je už ze břehu výborná, 8m žádný problém. Super! uvidím i něco jiného než zelené nic :)) Chvíli jsem váhal, jestli na neoprén brát ještě vrstvu "šortu" a jsem opravdu moc rád, že jsem neprotestoval. Kolem 5m je to jak v lednici, ale nepředbíhejme.
Chvilka školení jak s počítačem ZOOP a hloubkoměrem+teplota+čas - ten jsem zapomněl jak se jmenuje, ale podle Petra se s touto hračkou potápí ti největší tvrdáci - tak budu prostě tvrďák :-D
První ponor, zanoření proběhlo v pohodě. Já+David a Petr+Janička. Plaveme okolo břehu.
Viditelnost super, ale ta teplota! Po chvíli plavání mám pocit, že mi umrzají rty. Studená voda štípe, ale po chvíli už mám pusu omrzlou tak, že už mi to je jedno. Zmátl nás val, místo abychom jej přeplavali, tak jsme plavali okolo a ejhle najednou jsme někde jinde. Při pokusu o návrat k trase jsme připomínali psa hrajícího si s ocasem. Plavat do kruhu prostě umíme. Celkově jsme při ponoru viděli plošinku 1 a 2, vodníka podvodního (zvláštní druh, který neumí dýchat na suchu), jednoho žraloka dřevěného na vodítku aby se nepouštěl moc k hladině a nestrašil lidi. Pár ryb a pár kolegů potápěčů.
Po vynoření a roztátí rtů lehce zmrzlých do tvaru "O" jsme posvačili. Vyměnili láhve a šup zpět. Tentokrát jen já, Janička a Petr. Více jsme se věnovali technice.
Dokonce už ani ta studená voda nebyla tak agresivní. Tak ještě fotku s vodníkem a pak zpět na souš.
PS: Ostatní fotky jsou v galerii kurzu (v pravo nad archivem článků).
Dojmy a postřehy
Vyvažování na otevřené vodě je prostě větší alchymie než v bazénu. V Čestlicích mi to tak krásně šlo! Hold dva neoprény + rozdílné teploty (i hustoty) vody dělají prostě své a stačí to na rozhození balancu začátečníka. Při prvním ponoru jsem na konci z třech metrů skoro vyplaval a už jsem se nemohl zanořit - prostě je třeba víc závaží.
Druhý ponor byl o poznání lepší. Nejen, že jsem poladil volnou ploutev, už mě ani tak moc nerozčilovala moje nemotornost v neoprenových rukavicích a i to vyvážení šlo o trochu lépe.
I když si myslíte, že jste na první ponor na volné vodě připraveni stejně něco zaskočí - volná ploutev, studená voda, neohrabanost v rukavicích, horší vyvažování a nebo všechno dohromady a ještě se k tomu se přidá sebereflexe o tom, že to jde hůře než jste čekali. Prostě se musíme nořit častěji :)
Kurz se nám pomalu chýlí ke konci. Dnes jsme absolvovali poslední teoretický blok v učebně v Amersu. Tentokráte se naše řady rozrostly o další potápěče. Pavla, Honza, Jirka - noví kurzisté, pro které jak již název napovídá jsou Čestlice "poprvé". Láďa s Lenkou - taky kurzisté, ale pokročilého ražení - dive masteři :) - kteří pomáhají s nováčky.
Co je dnešním plánem? Zopakovat všechny dovednosti: vyvažování, dýchaní z jedné automatiky,
Jde to skvěle! Oproti volné vodě vyvažování jedna báseň. Trénujeme s Janičkou pomalé synchronizované ponory a výstupy. 1m/min. Navzájem zkoušíme dýchat z automatik. Při nouzovém výstupu jsem
